IPv4 vs IPv6: Architektura, adresování a průvodce Dual-Stack

1. Revoluce adresního prostoru IPv6

Zatímco 32bitový protokol IPv4 nabízel 4,29 miliardy adres (vyčerpaných v roce 2011), 128bitový protokol IPv6 poskytuje obrovský prostor 3,4 × 10^38 unikátních adres:

2^128 = 340.282.366.920.938.463.463.374.607.431.768.211.456
(~3.4 × 10^38 addresses)

Jediná standardní podsíť /64 obsahuje 18,4 kvintilionu adres, což trvale odstraňuje nutnost překladu adres NAT.

2. Kanonická pravidla zápisu RFC 5952

• Vynechání počátečních nul: Počáteční nuly v každém 16bitovém bloku se potlačují (např. 2001:0db8::0001 se zapisuje jako 2001:db8::1).
• Komprese dvojtečkou (::): Nejdelší souvislý blok nul se zkracuje na :: (nejvýše jednou v adrese).
• Pravidlo stejné délky: Při shodné délce více nulových bloků se zkracuje první z nich.
• Malá písmena: Šestnáctkové číslice (a-f) se zapisují výhradně malými písmeny.

3. Standardní hierarchie podsítí IPv6

• Předpona /32: Standardní přidělení od RIR pro poskytovatele internetových služeb (ISP).
• Předpona /48: Standardní přidělení pro podnikové sítě (65 536 podsítí /64).
• Předpona /56: Doporučené přidělení pro menší firmy a pobočky.
• Předpona /64: Základní velikost LAN podsítě vyžadovaná pro SLAAC (RFC 4862).

4. Strategie Dual-Stack a Happy Eyeballs

Přechodová strategie Dual-Stack umožňuje současný provoz IPv4 a IPv6 na směrovačích a stanicích, přičemž algoritmus Happy Eyeballs (RFC 8305) upřednostňuje IPv6.